Jak jsme se učili španělsky aneb léčba netopýří krví po indiánsku a jiné příběhy

Asi se dá projet Jižní Amerika bez znalosti španělštiny, ale myslím, že se člověk o hodně ochudí.
S angličtinou si vystačíte v turistických oblastech, hostelech, větších městech, ale dále už vládne
hlavně španělština. Má osobní motivace spočívá v tom, že jazyk můžu hned začít používat, je tady nějak více v pohodě dávat se do řeči s cizími lidmi. Můžete se tak od místních dozvědět hodnotné tipy, které se nedočtete v žádném průvodci. Fakt to za to stojí. Třeba jen na týden.

Vzpomínka na Guatemalu 

Kromě ČR jsme se předtím učili španělsky v Guatemale (2014). Guatemalu můžu jedině doporučit, jednak cenově, ale hlavně kvalitou. Můžete si vybrat z nespočet škol, my jsme zvolili oblast Quetzgaltenango, neboli Xela.
Rozhodli jsme se pro bydlení u rodiny, tzv. homestay, který zahrnoval i jídlo.

Hodina španělštiny, Xela

Naše hostitelská čtyř generační rodina

Naše paní domácí se svou maminkou a dcerou a jejím synem. Homestay má tu výhodu, že se stanete součástí rodiny.
Můžete ochutnat tradičně uvařená jídla a zažít jedinečnou atmosféru u večerního stolu.
Další výhodou je procvičování španělštiny samozřejmě :-)


Španělština v Bolívii

Školu v Bolívii jsme hledali už v ČR. Ze všech zemí Jižní Ameriky nám vyšla Bolívie nejlépe a to zejména z důvodů čisté španělštiny, kvality školy, velké trpělivosti učitelů a cenové dostupnosti.

Hostel Colors, Sucre

Koncept je hodně podobný jako v Guatemale. Škola vám nabídne možnost ubytování a pokud zůstanete dva týdny a více dostanete slevu. Tady bydlíme přímo v budově školy, ve které je zároveň i hostel. Máme samostatný pokoj s koupelnou, kuchyně je společná. Ubytování zahrnuje i snídani. Cena individuálního kurzu je se slevou 40Bs(130Kč) za hodinu a 100 Bs (320Kč) za pokoj/noc. Rozhodli jsme se pro individuální kurzy, ale můžete mít kurz i ve dvou, ve třech a více lidech.

 Španělská snídaně

Na fotce s našimi učiteli španělštiny, s Edith a Jorge. Celkem jsme spolu prožili 6 týdnů, 4 hodiny denně. Za tu dobu proberete ledacos.

Tysnův profesor jezdí autem bez řidičáku. Má velkou rodinu a každé pondělí si stěžuje, že zas o víkendu trochu přibral, protože v sobotu musel jíst ten čokoládový dort od tetičky a v neděli ten vanilkový, protože neteř slavila narozeniny, nebo se rozváděl kámoš a kluci s ním solidárně vypili flašku whisky.
Edith je původně z Potosí. Kromě holčičích záležitostí  jsme probraly její rodinu, zvyky, jídlo, šamanství, náboženství atd. V hlavě mi utkvěla její máma, která bude asi tak trochu šamanka. Učí na vesnici ve škole a jednou se rozhodla vyléčit epilepsii svého žáka tradičním indiánským způsobem, netopýří krví. Takže na jednom výletě popadla netopýra, řekla klukovi ať zavře oči a otevře pusu, že dostane čokoládu,zmáčkla netopýra a bylo. Stačí prý jen pár kapek, no a od té doby mu záchvaty přestaly. Taky mi vyprávěla jak její táta vážně onemocněl.V nemocnici nemohli přijít na to,co mu je a ona byla v deseti svědkem šamanského rituálu, který tajně sledovala přes přivřené dveře. Bylo to na vesnici, šaman měl na sobě kostým ptáka,v jednu chvíli cítila v místnosti obrovský chlad. No a pak se táta uzdravil.

Edith bydlela celou střední školu sama v Sucre. Měla ráda horory, hlavně Freddyho Kuegera, ale dneska má strach i ze skřítků.
Její rodiče jezdili z vesnice jednou za měsíc a takovou náhradní mámou jí byla majitelka domu, která na ni dohlížela. No prostě volnější internát. Později se starala o pět mladších sourozenců.

Vyprávěla mi o své svatbě, která trvala tři dny. O tom, že na svátek Všech svatých se lidé sjíždí na hřbitov ne jen s kyticí,svíčkou, ale hlavně s jídlem. Uvaří se vždy jídlo, které měl zesnulý nejradši a poté se konají takové hřbitovní hody. Pije se chicha, víno, lidé vzpomínají a baví se mezi sebou. Najíst dostává každý. Je to velká událost a musíte vystát frontu, abyste se na hřbitov vůbec dostali.

Byt na šest týdnů, ten binec uvnitř jsem radši nefotila :-)

S Edith jsme pomáhali jedné rodině, pořádali jsme sbírku....Když mě pak zvala na besídku rodin do kostela a popisovala mi cestu, tak říká: " Kostel se jmenuje St.Juan, ale stačí když se poptáš po Mormonech, znáš Mormony, že?"  Musím teda říct, že kostel mají fakt super moderní :-)

Takže pokud budete mít čas, neváhejte a pusťte se do studia, dozvíte se mnohé, co nikde jinde nenajdete :-). Tak zase příště, Hasta Luego.